Petra Cihlářová – propojující světy; podporující, motivující, otvírající cestu ženám k nalezení jejich vnitřní moudrosti

Kdo je pro mě Petra Cihlářová ?

S Petrou jsem se seznámila na ženském kruhu v centru Maitrea v Praze – který je zaměřen na keltské tradice a předávání ženské moudrosti. Velmi mě inspirovala svým pohledem na svět ale i tím, jak žije. Mnohdy si říkám : „Jak to ta Petra dělá? Tolik toho zvládá – pracuje ve firmě, cestuje, tančí, vzdělává se, vede kruhy a semináře, pomáhá s organizováním různých akcí pro ženy a podporuje rozvoj nových aktivit rovněž pro ženy. Dělá to s šarmem a vtipem sobě vlastním. Podporuje, vede, motivuje otevírá cestu ženám k nalezení jejich vnitřní moudrosti.

 

 

Petro, co by jsi nám o sobě chtěla prozradit ? Co teď aktuálně děláš a jak tě to naplňuje ?

To záleží, kolik máme času. Jsem dost upovídaná, když na to přijde. Já jsem blíženec, ráda dělám víc věcí paralelně. Vlastně teď přemýšlím, jestli jich nedělám moc najednou. Mám „klasickou“ práci v jedné poradenské společnosti na plný úvazek. Aktuálně chodím ke klientům, trochu školím, starám se o náš tým. A momentálně mne to vážně hodně naplňuje. Baví mne propojovat ten náš korporátní svět s trochou spirituality. No a pak dělám večery v rámci kola roku, s kamarádkou Lili semináře na téma emocí a ženství vůbec. Od loňska se ještě také lektorsky podílím na výcviku novodobých kněžek. A do toho jsme nafotily krásné obrazy Bohyní, takže řeším, jak z toho udělat krom kalendáře i další produkty.

 

 

 

Jak to bylo dříve ? Jak jsi žila než jsi začala dělat to, co tě baví

Dříve jsem žila taky spokojený život, podporovala svého manžela, chodila na procházky se psem a těšila se, že k domu jednou přibudou děti. Ale vždycky jsem dělala to, co mne baví, v rámci možností samozřejmě. Když mne to nebavilo, šla jsem jinam. Později jsem pochopila, že dokud nezměním něco u sebe, budou se mi ty „nedorozumění“ v práci opakovat…

 

Objevily se v tvém životě nějaké překážky? Něco co tě vedlo k té změně?

Moje změna byla velmi postupné a pracovně to vypadá tak, že k tomu, co jsem vždycky dělala, jsem si přibrala další věci. Je pravda, že mým spokojeným životem otřásl rozvod. A všechno, co mne od té doby potkalo, přišlo tak nějak přirozeně, v rámci hledání smyslu mého života a přehodnocování priorit.

 

Co tě v tvém životě vede? Čemu nasloucháš ? Jak poznáš, který směr je ten správný?

Dřív bych řekla, že mne vedou náhody. Ale ty prý neexistují.  Naslouchám sama sobě a nemám přesná očekávání toho, co se mi musí v životě stát a kam mám dojít. Správný směr poznám podle toho, že mne to baví a že mi to tak nějak samo jde. Otázka je, co je správné. Vždycky jde o to, kdo se na to dívá a jakou optikou. Třeba některé věci můžou být slepé uličky a přesto správné, protože mne někam posunou.

 

Co tě přivedlo k tomu podporovat ženy na jejich cestě za sebepoznáním?

Náhoda a výcvik kněžek. Nikdy bych si nemyslela, že toto budu aktivně dělat, ale prostě se to nenápadně dostalo do mého života a stalo se to. Z večerů se staly víkendy, kterých přibývá. Kdysi mi při interpretaci focení aury řekl ten člověk, který to vyhodnocoval, že mám dar řeči a že je mým úkolem to využívat. Že bych mohla být doktor nebo terapeut. No medicínu už teď asi nedostuduji, tak jsem to promítla svým způsobem do aktivit, které dělám. A proč zrovna ženy? Já bych podporovala i muže, ale jejich světu stále ještě pořádně nerozumím. Přijde mi přirozené podporovat ženy. Tvořit bezpečný prostor, kde si můžou popovídat. Tak nějak to vyvažuje ten můj spíš mužský konzultantský svět (teď myslím spíš svět v mužské energii ne že jsou tam jen muži, protože to nejsou).

 

Co bys doporučila ženám na jejich cestě životem ?

Možná to bude znít jako klišé, ale základní věc je, aby se měly rády a myslely na sebe trochu víc než na ostatní. Aby si vždycky našly čas samy na sebe a svou tvořivost. A aby se víc využívaly dar své cykličnosti spíše než aby s tím bojovaly a snažily se vyrovnat mužům. A aby si našly tu svou „sesterskou“ skupinu žen, ve které se budou podporovat. Ne pomlouvat a dělat si naschvály.

 

A … ještě prozraď, jak to děláš, že zvládáš tolik aktivit a přesto jsi stále svěží?

No…to jsi mne neviděla někdy v neděli večer. Já mám teď takovou životní fázi, kdy žiji sama a mám na všechny tyhle aktivity čas. Hodně se rozmazluji, skoro každý den dělám něco pro sebe – cvičení, sauna, sraz s kamarádkami, kosmetika… Dělám si to, co chci a nemusím brát na nikoho ohledy. Když se mi nechce uklízet, tak neuklidím a nikdo mi za to nenadává. Dost si to užívám. A taky vím, že zas může přijít jiná životní fáze, kdy budu víc fungovat partnersky. Přesto jsem přesvědčená, že každá musíme mít něco, co nás nabíjí a dělá šťastné.

Je něco, co bys chtěla předat mým čtenářům ? Nějakou důležitou myšlenku nebo vzkaz?

To fakt nedokážu posoudit, jestli mám nějaké důležité myšlenky a vzkazy. Vždycky jsem si myslela, že tuto výsadu mají staří a moudří lidé. A tak si ještě nepřipadám. Myslím, že pro každého je důležité něco jiného a to máme každý v sobě. Často hledáme odpovědi a myšlenky venku, chodíme na miliony kurzů, čteme spoustu knížek a přitom když se na chvíli zklidníme a posloucháme se, uvědomíme si, že všechny odpovědi máme v sobě a že jen my sami víme nejlíp, co potřebujeme. Takže možná by ta myšlenka mohla znít jako buďte sami sebou, takoví jací jste a chcete být, ne takoví, jaké vás chce okolí.

 

Milá Petro, děkuji ti za krásný rozhovor.

Více o Petře najdete zde : http://www.petracihlarova.cz/

Vokounová Krepčíková Miroslava
Mým posláním, je pomáhat lidem v náročných životních situacích. Díky mým dlouholetým zkušenostem v osobním poradenství se již mnoho lidí posunulo dál a oprostilo se od toho, co je tížilo. Učím lidi, jak získat sílu a motivaci, vyřešit své problémy, protože jsem expert a vím, jak na to. Baví mě stále hledat a vytvářet nové možnosti, jak úspěšně najít tu pravou cestu na jejich životním rozcestí. Můj příběh si přečtěte tady :
Komentáře