Předporodní a poporodní rituál

Rituály jsou v našem životě velmi důležité. Uctívají mezníky v našich životech a napomáhají tomu, abychom snadněji přijali změnu a vykročili na své cestě dál. Vytváří prostor pro úctu a vděčnost, se kterou opouštíme minulost a tak můžeme s hlubokou lásku v srdci, pokorou vykročit do další etapy. A zároveň si uvědomit své zkušenosti, které jsme získaly za dobu minulou.

Rituál je vlastně takovým zastavením mezi nádechem a výdechem. Kdy si uvědomujeme tu esenci toho, co bylo a zároveň nás táhne to, co bude. Je to prosto, ve kterém je zastavení a zároveň, vypadá jako to NIC, ale odehrává se v něm mnohé. Přichází uvědomění síly změny a potřebnost vykročení, opravdovost, přijetí zodpovědnosti za rozhodnutí a změnu ve svém životě.

Rituál můžeme vést sami, ale můžeme si pro to vybrat kněžku, která s tím má již své zkušenosti a nechat se rituálem provést a díky tomu jej prožít naplno bez potřeby organizování, které může z rituálu vytrhovat. S kněžkou to má to pravé flow.

Rituál je takový zázrak. Mnohdy v uspěchaném čase nestíháme vnímat změny, co se děje v našem okolí nebo jak se cítí naše tělo. A i když křičí doslova STOP, nezastavujeme. A to ani v těhotenství. V čase, kdy se máme věnovat sami sobě a partnerovi, vytvářet hnízdečko pro své dítě a uvědomovat si pozitivně přicházející změnu. Pracovat se strachy a obavami, které přináší. Právě proto je důležitý i předporodní rituál, který uctí tělo, které přijalo dítě a zároveň pomáhá zpracovat strachy spojené s porodem i mateřstvím.

Důležitým při přípravě rituálu je zjistit, co si žena během něj přeje prožít. Zároveň, jestli už má zkušenost s rituálem nebo je první, který zažije. Je samozřejmé, že chce, aby mohla nově vykročit a připravit se k porodu a mateřství. Ale důležité je naslouchat tomu, co si přeje. Zda-li chce sdílet, nechat si opečovat tělo (někomu jsou dotyky v této době příjemné, jinému ne), s kým chce rituálem procházet. Toto všechno může právě do podrobností probrat s kněžkou, utřídit si myšlenky a to, co je pro ní důležité. Jedním z dalších důležitých bodů při přípravě je, koho si bude přát pozvat, aby byl součástí rituálu. Tím se otevírá i téma ženských vztahů v rodině. Krásné a velice hluboké je, když se rituálu účastní matka ženy a i jiné ženy z rodu.

Na začátku rituálu sezveme všechny ženy do kruhu, chytneme se za ruce a vyslovíme záměr. „Setkaly jsme se pro to, abychom uctily budoucí maminku a její požehnané tělo, podpořily jí před porodem a požehnaly jí.“ Ženu posadíme doprostřed kruhu, tak aby se jí sedělo pohodlně. Přivoláme všechny předkyně …Vítáme tě Jano, dcero Hany, vnučko Libuše, pravnučko Jarmily, prapravnučko Dagmary a dalších předkyň. Voláme vás všechny ženy, které jste předkyní Jany, jež vznikla z vašich těl a z vaší krve, pojďte Janu podpořit na její životní cestě, kdy se stává z ženy matkou. Pokud jsou živě přítomna matka a babička, může jim žena poděkovat za svůj život, za výchovu,…vyjádřit vděčnost. Zároveň je tu příležitost, aby matka nebo babička ženy sdělily svůj porodní příběh a ženě požehnaly. V tento čas připomeneme ženě, že všechny ženy jejího rodu uměly rodit, právě proto je i ona zde a žije. I ona a její tělo, umí rodit. Pokud je nějaký příběh v rodině, kde se vyskytoval problém s porodem, můžeme očistit a přerušit tak předávání tohoto dále.

Protože tato žena již může rodit jinak.

Následně zapálíme svíčku, kam může nastávající maminka našeptat svá přání, jak má porod vypadat, co chce cítit a prožívat. Jak si představuje začátky svého mateřství. Když vše našeptá do svíčky, může se zadívat do plamene na znamení, že cítí sílu svých přání a zároveň sílu živle ohně, který dokáže rozpálit a podpořit splnění tužeb a sfouknout svíčku. Tu si pak může před porodem zapálit, aby se její přání splnila. Následuje péče o tělo budoucí maminky a zároveň prostor pro vyjádření jejích obav. Ty může našeptat do poháru s vodou, která strach dokáže přetvořit. Voda z poháru bude pak po skončení rituálu symbolicky vynesena z domu a vylita. Ženu pak mohou ostatní ženy omýt vodou z nádob, které jsou již připravené. Do vody můžete přidat pár kapek esenciálního oleje levandule pro očištění. Můžete připravit i nádobu s vodou, v které si může žena namočit nohy, do té může být přidána sůl, květy. Žena si může představit, že její nohy jsou kořeny, které pouští z jejího těla všechny strachy a bolesti. Ostatní ženy jí mohou omývat obličej a zbytek jejího těla, nahlas přitom říkat, co očišťují z jejího těla. Zároveň mohou česat její vlasy a vyčesávat strachy z její mysli. Následně její tělo otřou a mohou jej natřít oleji s požehnáním a vyslovovat přání pro ní, její tělo a její dítě. Zaplést její vlasy a případně i na tělo namalovat symboly.

Před uzavřením rituálu si ženy opět sednou do kruhu. Mohou postupně říci svůj pozitivní zážitek z porodu, co matce i dítěti přejí. Krásným zakončením je například to, že ženy navlékají na šňůru korálky, co žena to příběh, to korálek a požehnání. Tyto korálky pak mohou nastávající mamince zavěsit na krk. A ta si je může vzít s sebou do porodnice. Na závěr pokud si přeje, může projít tunelem, který ženy vytvoří a na konci jej může přivítat její matka jako symbol přivítání mezi ženy matky. Na konci rituálu je třeba udělat malou hostinu, kdy maminku můžete krmit dobrůtkami a společně sdílet. Může se rovněž domluvit na tom, že jedné z žen při počátku porodu napíše zprávu a ta se spojí se zbytkem kruhu a společně jí budou skrze myšlenky, modlitby a vyslovená přání podporovat.

Poporodní rituál je dobré pro ženu udělat do skončení šestinedělí.

Bývá v době, kdy se na něj cítí fyzicky i psychicky připravena. Může svolat kruh žen, které se účastnily předporodního rituálu nebo pokud jej neměla, tak stejně tak jako u předporodního rituálu s kněžkou probere všechny podrobnosti a pozve blízké ženy, které již jsou matkami. Tento rituál je velmi důležitý pro ženy, aby mohly sdílet své porodní zážitky a nechaly je usadit samy v sobě. Mít možnost sdílet to bolestné, ale zároveň i to krásné. Aby pocítily podporu od blízkých žen a intimitu. Stejně jako u předchozího rituálu vytvoříme s ženami kruh a vyjádříme záměr: Setkaly jsme se tu proto, abychom přivítali tuto ženu mezi matky. Posadíme maminku doprostřed kruhu i s dítětem. Přivoláme předkyně a poděkujeme jim za to, že ženě daly život a podpořily jí při porodu. Maminka může začít sdílet svůj příběh a následuje prostor pro sdílení pro ostatní ženy. Následuje prostor pro našeptání do svíčky přání maminky, jaký chce mít vztah s dítětem a co chce prožívat jako matka. Potom mohou ostatní ženy omýt její tělo, uctít jej, uctít to, že dokázalo porodit. Poté ho pečovat oleji, zaplést vlasy s vyslovením požehnání. Např. aby se rychle hojilo, mělo dostatek výživy pro dítě, … Následně jí mohou nechat projít tunelem, kde jí přivítá matka nebo žena, ke které má největší důvěru, která jí přivítá mezi matky a může předat dárek, symbol mateřství. Následuje hostina, otevřené sdílení. Tento rituál můžeme ale udělat i kdykoliv potom. Obzvláště, když žena cítí, že nemůže vykročit do života a stále se jí vrací příběh zranění z období porodu.

Tyto rituály jsou pro ženy velmi důležité. V současné době přicházíme o možnost sdílet a být podporovány. Zde je i možnost požádat nebo dostat podporu od blízkých žen i během každodenního fungování, což bylo dříve běžnou tradicí. Rituál může pomáhat zpracovávat i traumata, otvírat srdce a naučit se přijímat péči a podporu.

Jsem vždy vděčná, když mohu vést rituál a s obrovskou pokorou k životní cestě, láskou v srdci a Bohyni ve mě se propojit a podpořit druhé na jejich dalších krocích. Stejně tak jako provázet další ženy na druhém pokročilém ročníku výcviku kněžek zaměřeným na živly, které jsou mojí velikou vášní. Protože přinášejí do našich životů mnoho darů, když s nimi umíme pracovat. Pomáhají nám překonat naše omezení, jenž často bývají jen v naší mysli a zároveň nás mohou podpořit ve chvílích, kdy to právě potřebujeme.

Na každý z rituálů, které jsem vedla, velmi ráda vzpomínám s určitou silnou nostalgií. Bylo jich mnoho, ať už ryze soukromý předporodní rituál, tak svatební v kamenném labyrintu v Loučni nebo křest na nádherném zámku Zbiroh. Anebo transformační přechod po žhavých uhlících, skle, ohýbání tyčí nebo lámání šípů. Každý byl jiný, každý byl důležitý a je mi ctí být průvodkyní – kněžkou.

Být kněžkou pro mne znamená naslouchat svému srdci a jít za volám své duše. Poslouchat svou intuici a důvěřovat sama sobě a sama v sebe. Být propojená s přírodou a jejími živly, ale i s lunou a sluncem, uctívat jejich dary a vnímat jejich každodenní podporu ve svém životě. Vnímat matku zemi a Bohyni a mluvit s nimi, uctívat je a děkovat za jejich dary. Být kněžkou pro mne znamená být ženou v plné své síle, přijímat své dary a dávat je světu. Nebát se vykročit na cestu do neznáma. Uctívat svou rodovou linii a léčit její zranění, nepředávat toto dál a nechat jít svou dceru životem bez těchto zátěží, s vědomím, že být ženou je nádherný dar. A k tomu všemu patří i sesterství, sdílení zkušeností, podpora, láska a obejmutí v tu pravou chvíli. Tvořit láskyplné vztahy v přátelství i partnerství a cítit i dávat bezpodmínečnou lásku. Být kněžkou pro mne znamená pomáhat a podporovat zvířata a přírodu jako takovou. Podporovat lidi na jejich životní cestě, ve chvílích temnoty jim posvítit a podpořit je, aby mohli jít dál. Pomáhat jim nacházet nové cíle, vlastní vize a odhazovat vzorce, které je tíží. Být jejich oporou v náročných a těžkých chvílích. Motivovat je vlastním příběhem a předávat jim vlastní zkušenosti.