Ohýbání reality, jak udělat další krok v našem životě

Letos jsem měla tu čest být asistentkou na výcviku, kde jednou z činností bylo i ohýbání tyčí krkem.

Zdánlivě nemožná věc. Pro někoho šílená, pro jiného to, co ho vyzývá k tomu, aby překonal nějaké své hranice.

To, co jsem si zde uvědomila, bylo to, s jakou lehkostí a jemností, lze překonat to, co nám v životě brání jít za svými sny, za svými vizemi. Ať už to jsou představy o sobě, představy jiných o nás, strachy nebo pocit toho, že žít svůj život, tak jak chci – „to se přeci nedělá“.

Síla důvěry ve vlastní tělo a v schopnost dokázat vykročit vstříc svému životu, svému záměru je nezměrná.

Ale rovněž, jak je důležité naslouchat své intuici, kdy je ten pravý čas vykročit a také důvěřovat svému tělu.

Mnohdy si až skrze to, že se nám podaří něco zdánlivě nemožného, uvědomíme, že opravdu můžeme měnit ve svém životě to, co jsme si mysleli, že nedokážeme nebo že to nejde. 

Klíčem je nalezení sebedůvěry v to, že opravdu chcete žít svůj život (ne život ostatních nebo pro ostatní, ve kterém stejně nikdy nebudete spokojeni), že chcete měnit svou realitu a jít svou cestou, někdy i skrze překážky, ke svým snům a vizím.

A co jsem si uvědomila ještě?

Že mnohdy k tomu, abychom udělali změnu, ke které se dlouho nemáme, tak dlouho až přichází propady spojené s těžkými emocemi, pocity nezvládání a to, že vlastně ani není síla, na to změnu udělat. Že právě v tuto chvíli máme tu největší sílu se odrazit ode dna a vyjít.

A když nemůžeme sami, tak je tu vždy někdo, kdo nás může podpořit, ať individuálně a nebo třeba v bezpečném kruhu na nějakém ze seminářů. Že ta síla podpory ostatních, nás vyzvedne k tomu, aby ta energie vstoupila do nás a my ten krok udělali. Ne proto, že chtějí ostatní, ale protože si to nyní můžeme dovolit, to udělat pro sebe samotné.

A ještě, když zjistíme, že teď ještě ne, nejsem připravený na tu změnu, necítím to…respektovat sám sebe a nejít přes to.