10 varovných signálů, že jste jen převozník

rozhovor pro Žena a život

„Převozník“ naplňuje hladové srdce, které bylo opuštěno, zrazeno, zraněno. Srdce, které touží po
lásce, pozornosti a obejmutí, které potřebuje nejlépe hned. Ve chvíli, kdy je tato potřeba naplněna,
končí i role „převozníka“. Dojde k úlevě, zastavení a uvědomění si reality, stavu tady a teď, najednou
zacítí, že už umí být samo, zvládne to. A najednou si všimne někoho vedle sebe.

Jsou „převozníci“ ve vztazích důležití? Nebo bychom se bez nich klidně obešli?
Když jeden vztah skončí, neznamená to, že pro následující vztah si podvědomě vyberete
„převozníka“. Pokud jste vyrovnaní s rozchodem, již si toho druhého neidealizujete a nedoufáte
v jeho návrat, nepotřebujete „převozníka“. To, jak se dokážete vyrovnat s koncem vztahu, ovlivňuje
mnoho faktorů. Jsou to vzory z dětství, zkušenosti z partnerských vztahů, ale i to, jak zvládáme
náročné situace a mnoho dalšího.

Co tato role přináší samotným „převozníkům“? Užitečnou životní lekci, díky níž si uvědomí něco
podstatného? Nebo jen další střípek do mozaiky stále se opakujících frustrací?
Je důležité jít do vztahu s otevřeným srdcem a důvěrou, protože bez toho nemůže vzniknout
plnohodnotný láskyplný vztah. Pokud je hned na začátku přítomen strach ze zranění, opuštění, pak
nejste na vztah ještě připraveni. Jestliže je člověk vnitřně vyrovnaný, vědomý, pak pro něj ukončení
vztahu neznamená konec světa. Dokáže se s tím vyrovnat a jít dál.

Proč si lidé hledají „převozníka“? Dělají to vědomě?
Lidé si vědomě nehledají „převozníka“, ale vztah. Můžete potkat člověka, který je poznamenaný
rozchody, zklamáním, cítí se být zrazený a zraněný. Ale to neznamená, že nedokáže zpracovat tyto
zkušenosti a vytvořit pevný, láskyplný vztah. Otázkou je, jestli mu chcete pomáhat v tom překonání i
za cenu, že může odejít? Zároveň chci ale upozornit, že v žádném vztahu jeden druhého nevlastníte a
že pokud někoho spoutáváte svými požadavky, nebude se cítit dobře, a tak jako tak odejde.

Je to tak, že „převozník“ i jeho protějšek si skrze tento „plonkový“ vztah snaží dokázat svou
sebehodnotu (kterou uvnitř necítí)?
Na začátku vztahu chtějí dva tvořit pár, nejdou vědomě do vztahu s tím, že jeden bude
„převozníkem“. Důvodem vzniku vztahu je to, že oba dva nechtějí být sami.
Když máte pocit, že jste ve vztahu „převozník“, nebo vnímáte, že tomu druhému na vás nezáleží, je
důležité položit si následující otázky: „Proč jsem stále ještě v tomto vztahu?“, „Chci být ve vztahu, kde
si mě druhý člověk neváží?“ „Vážím si sama sebe?“, „Mám se ráda?“ „Jaké mám hranice?“
Pokud vám ve vztahu/situaci není dobře, je důležité o tom komunikovat. Cílem není změnit druhého,
ale porozumět sám sobě a pracovat na tom, aby se vztah mohl dále rozvíjet. Podstatné je se v životě
cítit šťastně a naplněně, „neviset“ na druhém a nedávat mu za to odpovědnost. Být tvůrcem svého
života a ne obětí. Dokázat žít sám svůj život. A teprve potom lze tvořit partnerský vztah.

Kdo vlastně potřebuje „převozníka“?
Může to být člověk, který je zraněný a bojí se osamění. Nebo ten, co na jednu stranu chce vztah a na
druhou se bojí, že bude zraněn. Ten, který se bojí osamění, vás bude neustále atakovat, chtít být ve
vaší přítomnosti (což může být samozřejmě i znakem manipulátora). Druhý typ je uzavřený,
neplánuje budoucnost, příliš nekomunikuje a je možné, že ve vás bude vzbuzovat touhu po tom jej
„zachraňovat“.

Varovné signály:

• Neustále vás srovnává se svou předchozí partnerkou
• Často mluví o své bývalé, ať pozitivně nebo negativně, prostě na ni myslí a vzpomíná
• Je velmi krátce po rozchodu
• Chce být s vámi v neustálém kontaktu (aby zaplašil myšlenky na předchozí vztah)
• Okamžitě po seznámení s vámi plánuje budoucnost (bojí se samoty)
• Dělá vše, co si přejete (má strach, že ho opustíte a bude zase sám)
• Lpí na vás, až se cítíte být omezováni
• Neseznámí vás s přáteli, rodinou (co kdyby se přeci jen k němu bývalá partnerka vrátila)
• Nebo naopak vás bere všude a seznamuje, fotíte se (aby žárlila a viděla, že někoho má)
• Nechce mluvit o svém předchozím vztahu vůbec, o své rodině, o svých pocitech a vy cítíte, že je uzavřený (pokud samozřejmě neřeší úplně jinou náročnou situaci)

Může se i z „převozníka“ stát rovnocenný partner?
Do žádného vztahu většinou nikdo nevstupuje s vědomím, že hledá přechodný vztah. To může zjistit
až posléze. Pokud dva společně projdou fází zamilovanosti (emocionálního poblouznění), kdy by
jeden pro druhého udělal první poslední. Vstoupí společně do každodenní rutiny bez „růžových brýlí“,
začnou si vzájemně zrcadlit své pocity, hodnoty, ale i brnkat na strunu toho, co je zraňuje a budou
spolu schopni o tom mluvit, láskyplně se vnímat a podporovat. S tím, že pokud si oba uvědomí, že
chtějí společný vztah, tak vztah vznikne.

Vnímáte, že se ve svém vztahu trápíte, máte problém si situaci společně vyjasnit a komunikace se úplně nedaří?