Často si ani neuvědomujeme kolik máme v životě možností, příležitostí, hmotných věcí, úžasných lidí kolem sebe. Neustále honíme čas a říkáme, že jej nemáme. Nenáviděná věta, kterou jsem v dětství stále slýchávala je : „Nemám čas, pospíchám.“ Když jí slyším od někoho jiného, mám z toho nepříjemný pocit. Ale také se někdy stane, že já sama tuhle větu z úst vypustím.
Mám tolik nápadů a vizí, moje práce mě tolik baví, že když se na chvíli zastavím a zastavím ten kolotoč příležitostí, do kterého vběhnu, dojde mi, že nemám čas na své přátele, kteří jsou tak úžasní a je mi s nimi vždy dobře.
Stává se vám také někdy, že letíte jako splašený kůň a na to, čeho si vážíte nejvíce zapomínáte?
Když začnete mít pocit, že pádíte rychlostí dostihového koně, všechno letí okolo vás jako na horské dráze, zastavte se na vteřinku. Uvědomte si, co vaše tělo a mysl právě teď nejvíce potřebuje. Důvod proč danou činnost děláte a proč vás tolik vyčerpává a bere vaší energii. A když máte pocit, že už nemáte žádnou sílu nebo se vám nic nedaří, vzpomeňte si na všechno to, co máte. Stačí se rozhlédnout okolo sebe. Co máte, koho máte okolo sebe, kdo vás podporuje.
Je to tak jednoduché, stačí to jen vyzkoušet ;-). Můžete si každý večer před spaním napsat nebo jen uvědomit to, za co jste vděční ten den. Zdá se to jako klišé, ale není. Např. včerejší den byl krásný, byla jsem na koncertu s přáteli, jsem vděčná za to, že je mám. Bylo mi s nimi nádherně. Tolik jsem si odpočinula a bavila se, zasmála se. Jsem vděčná i za auto, které mne tam dovezlo a za to, že můj manžel se o něj tolik pečlivě stará, že je spolehlivé. Dělá to s láskou a já ho miluji a on mě, za to jsem také tolik vděčná. A dnes den si uvědomuji, kolik energie mi to dal úžasný odpočinek a kolik činností jsem pak díky tomu mohla udělat.
Tak šup do toho ;-).