Valentýn – svátek, který je mediálně nafouknutý NEBO jak to vlastně můžeme mít?

Ze všech stran se na nás 14. 2. opět valí srdíčka, bonboniéry a kytice. Nejen tento den, ale už minimálně týden dopředu obchody na tento svátek upozorňují. Média nám ukazují mnoho nabídek, ale také i představu toho, jak nám má někdo dokázat, že nás opravdu miluje. A nebo naopak, jak my to máme dokázat tomu druhému.

Uvědomuji si, jak moc je tohle pro nás svazující. Ta společenská představa…která se nás snaží namačkat do formičky, abychom to všechno cítili stejně. Abychom lásku a vlastně i všechny ostatní emoce projevovali stejně, ve stejný čas, stejným způsobem. Právě proto, jak společnost tlačí na to, aby z toho měla bysnys. Začínáme se cítit nekomfortně, najednou nám přijde divné jen vystřihnout srdíčko z papíru, nebo se obejmout. Přijde nám to málo. A sami čekáme také na nějaký neokoukaný zázrak. Jsme zklamaní…

Takže nakonec místo času, který bychom mohli strávit společně, se honíme někde po obchodech nebo objednáváme a vybíráme na internetu. Nebo znechuceně děláme, že se nás to přeci netýká a snažíme se ten určený oslavný den nějak přežít.

Proč to ale neudělat jinak? Uklidit, vypnout telefony a být prostě spolu. Dělat to, co máte rádi oba, nejen v tento den, ale každý den si udělat prostor být opravdu přítomní jeden pro druhého.

Anebo si udělat krásný den jen sama pro sebe. Dopřát si něco, co máš ráda. Být sama se sebou a hlavně sama sebou, dát sobě prostor, péči a čas. Kdy naposledy jsi zašla třeba sama na kávu do své oblíbené kavárny? Nebo ses objednala na masáž, kosmetiku, šla na procházku na místo, kde je ti dobře. Proč čekat, až dostaneš kytici. Proč si nevybrat své oblíbené květiny a nekoupit si je sama kdykoliv ne jen v tento den.

A stejně tak můžeš udělat radost své kamarádce, strávit s ní čas, někam společně zajít, sdílet své myšlenky a zážitky bez dárků, nebo třeba právě přijít s něčím, co jí udělá radost. Bez očekávání, spontánně si užít čas spolu a uvědomit si právě v tento den, kolik lidí, které máš ráda, máš okolo sebe. Co jste spolu zažili a jak jste se během té doby podporovali.

Vokounová Krepčíková Miroslava
Mým posláním, je pomáhat lidem v náročných životních situacích. Díky mým dlouholetým zkušenostem v osobním poradenství se již mnoho lidí posunulo dál a oprostilo se od toho, co je tížilo. Učím lidi, jak získat sílu a motivaci, vyřešit své problémy, protože jsem expert a vím, jak na to. Baví mě stále hledat a vytvářet nové možnosti, jak úspěšně najít tu pravou cestu na jejich životním rozcestí. Můj příběh si přečtěte tady :
Komentáře