ředitelka Propolis 33
Speciální pedagožka, etopedka, sociální pracovnice, výchovná poradkyně, metodik školní prevence s 25 lety praxe

Miroslava Vokounová Krepčíková je zkušená speciální pedagožka s více než 25 lety odborné praxe v oblasti vzdělávání, poradenství a podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Její profesní cesta je spjata s hlubokým zájmem o individuální přístup, inkluzi a podporu rozvoje každého dítěte.Od roku 2025 působí jako ředitelka organizace Propolis 33, která se zaměřuje na inovativní přístupy ve vzdělávání, propojování odborníků a komunitní spolupráci. Jejím cílem je vytvářet bezpečné, inspirativní a podnětné prostředí pro děti, pedagogy i rodiče.

Během své kariéry pracovala v různých pedagogických a terapeutických rolích – od přímé práce s dětmi a rodinami, přes vedení odborných týmů až po metodickou podporu škol. Dlouhodobě se věnuje také lektorské činnosti, supervizi a rozvoji vzdělávacích programů.

Její přístup je založen na respektu, empatii a víře ve vnitřní potenciál každého člověka.

Speciální pedagog je odborník, který se věnuje vzdělávání, výchově a podpoře dětí, žáků i dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). To mohou být osoby s mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým, řečovým, vývojovým či kombinovaným postižením, ale také s poruchami učení nebo chování.

---

🧠 Co dělá speciální pedagog?

1. Diagnostika a podpora

Zjišťuje vzdělávací potřeby a schopnosti dítěte.

Spolupracuje s psychologem, logopedem, učiteli a rodiči.

Navrhuje individuální vzdělávací plány (IVP).

2. Individuální a skupinová práce

Pracuje s dětmi se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie apod.).

Podporuje žáky s poruchami chování (např. ADHD, PAS).

Pomáhá s rozvojem řeči, komunikace, motoriky, sociálních dovedností.

3. Poradenství a metodická podpora

Poskytuje rady rodičům, učitelům i asistentům pedagoga.

Pomáhá školám přizpůsobit výuku a prostředí žákům s SVP.

Spolupracuje se školními poradenskými pracovišti, PPP, SPC.

4. Práce v různých zařízeních

Základní a mateřské školy (např. jako školní speciální pedagog).

Speciální školy.

Pedagogicko-psychologické poradny (PPP).

Speciálně pedagogická centra (SPC).

Dětské domovy, diagnostické ústavy, nemocnice, raná péče, domovy pro osoby se zdravotním postižením.

Metody sociální práce jsou odborné přístupy, techniky a postupy, které sociální pracovník využívá při pomoci jednotlivcům, rodinám, skupinám nebo komunitám v obtížných životních situacích. Tyto metody mají za cíl podpořit změnu, samostatnost a zlepšení kvality života klienta.

---

🔍 Základní metody sociální práce

1. Individuální sociální práce (casework)

Práce s jednotlivcem nebo rodinou.

Využívá se při řešení problémů jako je chudoba, domácí násilí, nezaměstnanost, závislosti apod.

Klíčové prvky: navázání vztahu, diagnostika, plánování, intervence, evaluace.

2. Skupinová sociální práce (groupwork)

Práce s menší skupinou lidí se společným problémem.

Skupina slouží jako prostor pro sdílení, podporu a rozvoj sociálních dovedností.

Typické v komunitní práci, terapeutických skupinách, podporujících skupinách (např. anonymní alkoholici, matky samoživitelky apod.).

3. Komunitní sociální práce (community work)

Práce s komunitou nebo místní společností (např. vyloučené lokality, vesnice, sídliště).

Cílem je posílit komunitu, zapojit obyvatele do rozhodování, zlepšit služby a vztahy.

Důraz na participaci, aktivizaci, spolupráci s místními institucemi.

---

⚙️ Doplňkové a specifické metody

4. Krizová intervence

Pomoc v akutní životní krizi (ztráta bydlení, úmrtí blízkého, domácí násilí).

Cílem je stabilizace klienta, prevence ohrožení života či zdraví.

5. Mediace a facilitace

Využívá se při konfliktech (např. rodinné, sousedské, školní).

Neutrální osoba (mediátor) pomáhá stranám dojít k dohodě.

6. Sociální poradenství

Poskytování informací, doporučení a orientace klientovi v jeho právní, finanční, pracovní nebo zdravotní situaci.

7. Sanace rodiny

Podpora ohrožených rodin při zajišťování péče o děti s cílem předejít odebrání dítěte z domova.

Intenzivní terénní a poradenská práce s celou rodinou.

---

🧰 Vybrané techniky a nástroje

Sociální šetření (návštěva a zjišťování situace v rodině).

Individuální plánování (cíle a kroky pomoci).

Mapování zdrojů (síť podpory, silné stránky klienta).

Kazuistika (záznam a analýza případu).

Supervize (odborná podpora pracovníků).

Výchovný poradce je speciálně vyškolený pedagogický pracovník, který ve škole poskytuje odborné poradenství žákům, jejich rodičům a učitelům. Jeho hlavním úkolem je podpora v oblasti výchovy, vzdělávání a profesní orientace žáků.

🧭 Hlavní činnosti výchovného poradce

1. Poradenství pro žáky

Pomoc při řešení výchovných, vztahových nebo osobních problémů.

Pomoc při výběru vhodné školy nebo povolání (kariérové poradenství).

Individuální konzultace se žáky s výukovými obtížemi.

2. Spolupráce s rodiči

Konzultace týkající se prospěchu, chování a adaptačních problémů.

Podpora při volbě střední školy, učiliště, nebo budoucí profese.

3. Spolupráce s pedagogickým sborem

Spoluvytváření podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Konzultace s třídními učiteli a asistenty pedagoga.

Účast na výchovných komisích a jednáních s rodiči.

4. Spolupráce s institucemi

OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí)

Pedagogicko-psychologické poradny (PPP)

Speciálně pedagogická centra (SPC)

Policie, neziskové organizace

Školní metodik prevence (ŠMP) je pedagogický pracovník, jehož hlavním úkolem je prevence rizikového chování žáků a vytváření bezpečného školního prostředí.  Tato funkce je součástí školního poradenského pracoviště, které může zahrnovat také výchovného poradce a školního psychologa. 

Hlavní náplň práce školního metodika prevence

• Tvorba a realizace preventivního programu: ŠMP vypracovává Minimální preventivní program školy, který zahrnuje aktivity zaměřené na prevenci záškoláctví, závislostí, šikany, agresivity a dalších sociálně patologických jevů.  
• Spolupráce s pedagogy a rodiči: Úzce spolupracuje s třídními učiteli, vedením školy a rodiči při identifikaci a řešení problémového chování žáků.  
• Poradenství a intervence: Poskytuje individuální i skupinové poradenství žákům s rizikovým chováním a jejich rodinám.  V případě potřeby spolupracuje s odbornými institucemi, jako jsou pedagogicko-psychologické poradny, orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) či policie.  
• Vzdělávání a osvěta: Organizuje besedy, přednášky a workshopy pro žáky, pedagogy a rodiče, zaměřené na prevenci rizikového chování a podporu pozitivního školního klimatu.  

Školní metodik prevence hraje klíčovou roli v podpoře zdravého a bezpečného školního prostředí, přičemž jeho činnost je zaměřena na prevenci, včasnou intervenci a spolupráci s celým školním kolektivem i rodinami žáků.