Proměny ve fyziologické a psychologické sféře během puberty

Puberta, jak uvádí Vágnerová (1999), začíná obvykle mezi 11. a 12. rokem a trvá do věku kolem 15 let. Hlavní růstové změny lze shrnout do tří klíčových etap: před pubertou dominuje růst dolních končetin, během puberty a po ní pak převládá růst trupu. Délka kostí se zvyšuje zejména před pubertou, zatímco v průběhu puberty a postpubertálního období dochází k jejich zhrubnutí. Růstová dynamika se před pubertou zaměřuje převážně na kostru, zatímco v postpubertálním období je více patrný rozvoj svalstva a podkožního tuku (Taxová, 1987).

Během puberty dochází k výrazným změnám vzhledu a tělesné stavby. Tukové zásoby se přerozdělují, tělesná hmotnost rychle narůstá a tělesné proporce se přibližují dospělému typu. Vyvíjí se nervová soustava, zvyšuje se kapacita plic a probíhají hormonální změny. U dívek nastává první menstruace (menarché), rozvíjí se sekundární pohlavní znaky, jako je ochlupení a růst prsů. Dívky v tomto období často touží co nejdříve získat ženský vzhled, což je ovlivněno nejen fyziologickými změnami, ale i společenskými očekáváními týkajícími se ženskosti a vztahů k mužům.

U chlapců se projevují první poluce, dochází k růstu pohlavních orgánů a ochlupení, mění se hlas (mutace). Chlapci často pociťují nejistotu, například kvůli neovladatelným hlasovým změnám či spontánním erekcím. V jejich případě dochází k výraznějšímu rozvoji svalové hmoty než u dívek.

Obě pohlaví začínají více vnímat své tělo a jeho rozdíly vůči ostatním, což souvisí s vývojem pohlavního dospívání. Sebepoznání je často doprovázeno praktikami jako onanie, která přispívá k lepšímu porozumění vlastním pohlavním orgánům. Nadměrné věnování se této činnosti může vést k sociálnímu odstupu a pocitům studu či odsouzení. Proto je vhodné podporovat dospívající v aktivním vybití energie, například sportem.

Rychlý růst a hormonální změny zvyšují únavu a snižují výkonnost, což klade důraz na pestrou a vitamíny bohatou stravu. Vývoj je však individuální a tempo změn se liší mezi jednotlivci.

Důležitou roli v tomto období hraje správné informování rodičů, kteří by měli svým dětem předávat znalosti týkající se hygieny, menstruace, pohlavního dozrávání, partnerství, sexuality, pohlavních nemocí a prevence nežádoucího těhotenství. V případě neplánovaného těhotenství nezletilé dívky může být jedním z řešení umístění do specializovaného zařízení pro nezletilé matky s dětmi.

Postoj rodičů k sexualitě potomků je zásadní – dospívající by měli získat důkladné informace dříve, než začnou sexuálně žít. Je důležité vysvětlit nejen fyziologické aspekty, ale i význam zralosti, partnerství a ochrany před riziky, aby se dospívající necítili vystrašení, ale zároveň nebyli unáhlení.

Prepubescenti často vyhledávají informace od vrstevníků, kteří si často předávají neúplné nebo mylné údaje. Proto je nezbytné, aby získávali spolehlivé a komplexní informace také ve škole a od rodičů, a to v oblastech jako menstruace, hygiena, masturbace, ochrana při sexuálním styku a partnerské vztahy.

V pubertálním období chlapci obvykle směřují k uspokojení své sexuální touhy, zatímco dívky hledají spíše porozumění a emocionální podporu. Tyto rozdílné potřeby mohou být zdrojem vzájemných střetů i růstu v partnerských vztazích.

Proměny v psychologické sféře dospívání

V období puberty dochází k postupnému zpomalení tělesného růstu, což umožňuje vyrovnání fyzického a psychického vývoje. Za předpokladu, že dospívající není vystaven nepříznivým rodinným podmínkám či patologickým vlivům, může tento vývoj probíhat relativně bez komplikací a za podpory rodiny.

V této fázi se výrazně rozvíjejí kognitivní schopnosti, zejména abstraktní myšlení, dedukce a schopnost formulovat hypotézy, přibližující se úrovni dospělého jedince. Silnou motivací je u dospívajících touha překonat dospělé, což vede k intenzivnímu rozvoji intelektu. Současně však dochází k častým výkyvům v chování a emočním prožívání, protože dospívající často vnímá ztrátu jistoty a bezpečí dětství, kdy mu byla většina rozhodnutí a povinností ulehčována rodiči. Bývá impulzivní, přecitlivělý a jeho reakce mohou být nepřiměřené situaci.

Dospívající často hledají vzory, s nimiž se identifikují – často jde o populární osobnosti, jejichž mediální obraz však nemusí odpovídat realitě. Touha po rychlé změně se projevuje zejména u chlapců nápadným oblečením či snahou o demonstraci sociální prestiže, například vlastnictvím auta nebo motorky, což někdy vede k riskantnímu chování, jako je řízení bez oprávnění či experimentování s alkoholem. U chlapců je rovněž rozšířen tzv. adonýsský syndrom – posedlost vlastním vzhledem a svalovou hmotou, často podporovaná přehnaným cvičením a užíváním anabolik, což může vést k agresivitě. U dívek se pak častěji objevují změny vzhledu, jako jsou výrazné líčení, piercing, ale také pocity méněcennosti, negativní sebehodnocení a sebepoškozování. Některé dívky se vyhýbají kontaktům s vrstevníky nebo si vybírají méně atraktivní kamarádky, aby se samy cítily lépe.

Dospívající často vyhledávají extrémní zážitky – adrenalinové sporty, útěky z domova, experimentování s drogami či drobné delikvence, zejména ve skupině vrstevníků. Tyto projevy bývají důsledkem touhy po vzrušení a pocitu dobrodružství. Navzdory těmto rizikovým činům se většina dospívajících z chyb poučí a postupně se učí nést důsledky svého jednání.

Dospívání je také obdobím, kdy se jedinec často staví proti rodinným pravidlům, usiluje o větší samostatnost a vlastní rozhodování. Emoční nestabilita se projevuje rychlými změnami nálad a vnitřním konfliktem, kdy dospívající často litují svých činů, avšak nedávají to navenek najevo. Nadměrná důvěřivost vůči vrstevníkům může vést k experimentování s drogami a vstupu do rizikových skupin, kde se dospívající často „skrývají“ před vlastním negativním sebehodnocením.

Psychické napětí se může manifestovat problémy s usínáním, depresí, poruchami příjmu potravy, delikvencí či toxikomanií. V některých případech se objevují i závažnější psychické poruchy, jako sociální fobie, agorafobie, specifické fobie, somnambulizmus či schizofrenie.

Zásadní pro zdravý psychický vývoj je, aby se dospívající naučili přijímat konstruktivní kritiku a rozvíjeli své sociální a pracovní dovednosti. Během adolescence často dochází k řešení extrémních situací agresí, například formou šikany či týrání, avšak v pozdějších fázích dochází k uklidnění a lepšímu zvládání konfliktů.

Volní vlastnosti se během dospívání posilují, včetně vytrvalosti při dosahování cílů. Nicméně se často projevuje i negativismus, kdy jedinec raději vzdá snahu než riskuje neúspěch. Tento postoj je výrazně ovlivněn výchovou. Dospívající se zároveň učí ovládat své impulzy a často si uvědomuje, že není schopný plnit všechna svá předsevzetí, což může vést k frustraci.

Vývojové úkoly dospívání (Matějček, Koluchová, Bubleová, Kovařík, Benešová, 2002):

1. Přijetí vlastní tělesnosti, tělesného vzhledu a genderové role
2. Vytvoření zralejších a nových vztahů s vrstevníky obou pohlaví
3. Dosáhnout emocionální nezávislosti na rodičích a dospělých
4. Získat potřebné vzdělání jako základ pro ekonomickou samostatnost
5. Připravit se na výběr životní cesty a profesní orientaci
6. Rozvinout intelektové schopnosti a vybudovat systém hodnot
7. Dosáhnout sociálně odpovědného jednání
8. Připravit se na manželství a rodinný život
9. Budovat vědomý systém morálních hodnot

Během socializace si dospívající vytváří vlastní názorový nadhled a hodnotový systém, přijímá společenské normy a utváří si představu o vlastní rodině. Nároky společnosti v oblasti vzdělání a výkonu rostou, což často vede ke zvýšení výsledků.

Sebepojetí dospívajících je individuální a ovlivněné jejich předchozími zkušenostmi, například „zaškatulkováním“ vrstevníky v prepubertálním období. Během adolescence se formuje vlastní sebehodnocení a sebevědomí – většina aktivit už není vykonávána jen pro rodiče, ale i pro vrstevníky a pro sebe. Kritika ze strany vrstevníků výrazně ovlivňuje jejich chování.

Sebepojetí zahrnuje regulační složku (sebekontrola, prosazení), emocionální (cit a úcta k sobě) a kognitivní (sebehodnocení a poznání). Často bývá zkreslené – může být přehnaně pozitivní či negativní – a přímo ovlivňuje chování a rozhodování. Nízké sebevědomí je spojeno s depresí a rizikovým chováním, zatímco vysoké může vést k přeceňování vlastních schopností a nebezpečným situacím.

Dospívající potřebují pravidelnou pozitivní zpětnou vazbu k utváření zdravého sebehodnocení. Negativní chování často souvisí s touhou po pozornosti, a pokud je odmítnuto, může vést k osamocení a dalším problémům, jako je vstup do rizikových skupin.

zdroje:

Taxová, J. Pedagogicko psychologické zvláštnosti dospívání

Matějček, Koluchová, Bubleová, Kovařík a Benešová: Osvojení a pěstounské péče

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie

Máte pocit, že komunikace s vaším dítětem je čím dál složitější? Nebo čelíte problémům ve škole, které nevíte, jak řešit? Naše poradenství nabízí praktické a efektivní nástroje pro zlepšení vztahů, zvládání školních výzev a podporu výchovy. Společně najdeme cestu k lepšímu porozumění a harmonii v rodině.