Vývoj v období pospuberty

Postpuberta se podle Vágnerové (1999, s. 295) uvádí jako období mezi patnáctým a dvacátým rokem života. V tomto období se zakončuje vývoj a růst sekundárních pohlavních znaků a pohlavních orgánů. Tělo dosahuje schopnosti plné reprodukce zpravidla kolem osmnáctého roku, zatímco fyzická a psychosexuální zralost bývá dokončena až kolem jednadvaceti let. Tělesný růst postupně končí a postava nabývá své finální podoby.

Dospělý jedinec si v této fázi začíná uvědomovat potřebu dostatečného odpočinku a pravidelného kvalitního spánku, zejména při kombinaci zaměstnání a studijních povinností. K udržení fyzického i psychického zdraví je zásadní pozitivní využití volného času. To může být aktivní, například prostřednictvím sportu, výtvarných činností, ručních prací či tance, nebo pasivní, jako je poslech hudby, četba či účast na zájmových kurzech.

Na dokončení vývoje mají vliv nejen genetické dispozice a prostředí, ale také životní styl a působení rizikových faktorů. Předčasná konzumace návykových látek, jako jsou alkohol, nikotin či drogy, významně zvyšuje riziko vzniku závislosti, která negativně ovlivňuje organismus. Navíc čím dříve závislost vznikne, tím obtížnější je její odstranění.

Pro udržení zdravého životního stylu je dle Novotného a Hrušky (1999, s. 121) nezbytné dodržovat následující zásady: vyrovnaný a pravidelný denní režim, dostatek vhodného pohybu, pravidelná osobní hygiena, minimalizace kontaktu s toxickými látkami a vyvážená, kvalitní výživa přizpůsobená fyzické a psychické zátěži.

Proměny v psychologické sféře adolescence

Během adolescence dochází k zásadním změnám v životním stylu jedince, které se projevují například v oblasti stravovacích návyků, režimu spánku či denních aktivit. Adolescent často preferuje pobyt doma a jeho pohled na svět může mít negativistický charakter.

Současně se mění i jeho společenské role – přibývají nové, jako například role studenta střední školy, partnerského vztahu či aktivního účastníka různých sociálních událostí. Dospívající začíná spravovat vlastní finance, které mu rodiče poskytují formou kapesného, z něhož hradí školní potřeby, stravu a volnočasové aktivity. Je nucen rozhodovat o prioritách svých výdajů, což přispívá k jeho samostatnosti. Ve vrstevnické skupině se postupně stabilizuje jeho sociální status, přičemž společnost od něj očekává vyšší míru zodpovědnosti a nezávislosti. Tyto role a zkušenosti tvoří základ jeho identity.

Adolescence je rovněž obdobím zvýšeného rizika vzniku psychických obtíží a poruch. Včasné rozpoznání příznaků a vyhledání odborné pomoci jsou proto klíčové. Podpora rodinného prostředí, kde má dospívající možnost otevřeně komunikovat o svých problémech, působí jako prevence narušení komunikace a přehánění potíží. Je důležité rozlišovat mezi běžnou smutnou náladou a klinickou depresí, protože adolescenti často pociťují tlak nedosahování očekávání, což může vést až k suicidálním myšlenkám či činům.

V průběhu dospívání adolescent prožívá intenzivní emocionální situace, které se s postupujícím věkem stabilizují a dochází k větší schopnosti regulace emocí a vytváření vlastních názorů. Na základě osobních zkušeností si uvědomuje, že emocionální výbuchy mohou negativně ovlivnit jeho vztahy a společenské hodnocení. Typické problémy zahrnují nejistotu ohledně budoucnosti, potíže se sebeovládáním, vystavení negativním vlivům, zvýšenou touhu po nových zkušenostech či riziko závislostí. Fyzické i psychické zátěžové situace, jako jsou maturita, rodinné konflikty, osamělost či nešťastná láska, vyžadují odolnost, která se u jednotlivce liší.

Dospívající postupně rozvíjí schopnost rychlejšího a zralého rozhodování, formuje si vlastní hodnotový žebříček a objektivní sebevnímání, které není snadno ovlivnitelné okolím. Vnímá své znalosti, dovednosti a možnosti realisticky. Sebevědomí hraje významnou roli v úspěších při dalším vzdělávání, uplatnění na trhu práce a v osobních vztazích. Někteří adolescenti již disponují stabilním sebevědomím, jiní ho teprve hledají či procházejí obdobím nejistoty a zmatení, kdy je jejich vnímání často závislé na názorech druhých. V různých sociálních rolích se mohou projevovat rozdílně, což může vést k vnitřním konfliktům a nepochopení. Proto je důležité cíleně podporovat rozvoj zdravého sebevědomí – posilovat úspěchy, usměrňovat nadměrnou sebedůvěru a povzbuzovat zdravé sebeuvědomění.

Na rozdíl od období puberty dokáže adolescent lépe uznat pravdivost názorů dospělých. Přesto často preferuje společnost vrstevníků před plněním povinností, což může vést ke konfliktu mezi zábavou a školními či domácími závazky. Nicméně jeho vůle a schopnost sebekontroly jsou již výraznější, což se odráží v lepší organizaci volného času a menší tendenci k planému rozptýlení. Charakter adolescenta se nadále formuje, projevuje se touha po originalitě a rozvíjí kreativita.

zdroje:

NOVOTNÝ, I., HRUŠKA, M. Biologie člověka

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie

Máte pocit, že komunikace s vaším dítětem je čím dál složitější? Nebo čelíte problémům ve škole, které nevíte, jak řešit? Naše poradenství nabízí praktické a efektivní nástroje pro zlepšení vztahů, zvládání školních výzev a podporu výchovy. Společně najdeme cestu k lepšímu porozumění a harmonii v rodině.