Deprese a její příznaky: Jak ji poznat a nepodcenit

Deprese patří k nejčastějším psychickým onemocněním současnosti a nevyhýbá se nikomu – může postihnout dospělé, seniory i děti. Na rozdíl od běžného smutku jde o vážný stav, který ovlivňuje nejen náladu, ale i tělo, myšlení a chování. Mnoho lidí přitom její projevy podceňuje nebo si je plete s vyčerpáním či stresem. V tomto článku se podíváme na to, jak deprese vzniká, jaké má příznaky a v jakých formách se může objevit.

Co je deprese

Deprese je psychická porucha, která ovlivňuje nejen náladu a prožívání, ale i chování člověka. To se následně promítá do jeho vztahů, pracovního života a schopnosti naplňovat každodenní potřeby.
Na rozdíl od běžného smutku se deprese objevuje často bez zjevné příčiny a má dlouhodobý dopad. Nejde jen o „špatnou náladu“, ale o stav, který zasahuje celý organismus a výrazně narušuje fungování v běžném životě.

Podle psycholožky Vágnerové při depresi člověk nereaguje na vnější ani vnitřní podněty obvyklým způsobem, jeho projevy jsou nepřiměřené a pocity smutku mohou být natolik silné, že brání adaptaci na běžně životní situace.

Jak deprese vzniká

Depresivní stav může potkat kohokoliv. Někdy se spouští konkrétní událostí, která je pro člověka silně emočně zátěžová – například nemoc, úmrtí blízkého, ztráta zaměstnání. V jiných případech se objeví bez zjevné příčiny.
Záleží na osobnostní výbavě, životních podmínkách a předchozích zkušenostech, jak se s takovým stavem člověk vyrovná. Deprese se může objevit jen jednou, nebo se vracet opakovaně.

Základní příznaky deprese

Deprese patří mezi tzv. afektivní poruchy nálady a v Mezinárodní klasifikaci nemocí má jasně vymezená diagnostická kritéria. Typicky trvá minimálně dva týdny a zasahuje do všech oblastí života.

Mezi nejčastější příznaky podle doktora Nováka patří:

• dlouhodobě skleslá nálada, někdy spojená s podrážděností
• ztráta zájmů a radosti z dříve příjemných aktivit
• výrazné kolísání hmotnosti (úbytek i nárůst)
• poruchy spánku – nespavost nebo nadměrná ospalost
• únava a ztráta energie
• zpomalení pohybů nebo naopak neklid
• pocity bezcennosti a viny
• zhoršená koncentrace, nerozhodnost
• opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu

Deprese má i tělesné projevy – bolesti hlavy, páteře, končetin, poruchy trávení, změny chuti k jídlu, problémy se spánkem, srdeční činností či menstruací. Tyto příznaky jsou podobné stresu, ale bývají intenzivnější a déle trvají.

Průběh a intenzita deprese

Podle paní psycholožky Nývltové lze depresi rozlišovat dle jejího průběhu a intenzity:

1. Mírná deprese

Trvá déle než dva týdny a ovlivňuje všechny životní funkce. Projevuje se únavou, sníženou aktivitou, ztrátou motivace a radosti. Člověk je ale stále schopen vykonávat běžné každodenní činnosti.

2. Středně těžká deprese

Intenzita příznaků už znemožňuje běžné fungování. Únava a ztráta motivace jsou výraznější, přidává se časté sebeobviňování a více symptomů.

3. Těžká deprese

Projevy jsou velmi silné a mohou přecházet do psychotických stavů či pokusů o sebevraždu. Člověk se nedokáže o sebe postarat a vyžaduje hospitalizaci. V některých případech se objevují bludy, halucinace nebo stupor (stav, kdy se člověk dostane do hlubokého bezvědomí, ze kterého se dá probudit jen silnými podněty, jako je bolest).

Další formy

Někteří autoři doplňují také melancholickou formu, kdy je člověk po celý den ponořen v hlubokém smutku, pocitech zoufalství a beznaděje. Deprese může být součástí bipolární poruchy, při které se střídají epizody mánie a deprese.

Depresivní myšlenky

Typickým doprovodným jevem jsou negativní myšlenky, které člověk považuje za pravdivé – například „mám vždy smůlu“ nebo „určitě to nezvládnu“. Tyto myšlenky vedou k sebekritice, pocitům bezmoci a často k odklonu od činností, které by mohly přinést úlevu.

Deprese není slabost ani „špatná nálada, která přejde“. Jde o závažné onemocnění, které si zaslouží pozornost a odbornou pomoc. Čím dříve jsou její příznaky rozpoznány, tím větší je šance na úspěšnou léčbu. Pokud u sebe nebo u blízkého zaznamenáte dlouhodobý úbytek energie, ztrátu radosti, poruchy spánku, negativní myšlenky nebo jiné popsané symptomy, neváhejte vyhledat podporu – ať už psychologa, psychiatra nebo krizovou linku. Pomoc existuje a zotavení je možné.

Velmi účinným nástrojem v boji proti stresu, vyhoření a depresi, jsou uvolňující techniky jako je meditace. Jak na meditaci, z pohodlí domova, najdete v mém on-line programu Čistá mysl.

Neváhejte a udělejte dnes ten první krok k vašemu spokojenějšímu a naplněnějšímu životu.

Zdroje

• Vágnerová, M. (2000). Psychopatologie pro pomáhající profese (2. vyd.). Portál.
• Novák, T. (2004). Jak bojovat se stresem (1. vyd.). Grada Publishing.
• Nývltová, V. (2008). Psychopatologie pro speciální pedagogy (1. vyd.). Univerzita Jana Amose Komenského.
• Praško, J., Prašková, H., & Prašková, J. (2003). Deprese a jak ji zvládat. Portál.
• Praško, J., & Prašková, H. (2001). Proti stresu krok za krokem (1. vyd.). Grada Publishing.