Jeden z mnoha příběhů …

 Jmenuji se Miroslava Vokounová Krepčíková. Zaměřuji se na osobní rozvoj, terapie, Bachovy esence, meditace, ženské kruhy. Jsem autorkou e-booku : Jak nevyhořet a začít si život konečně užívat.

   Jsem speciální pedagog, pracující v pomáhající profesi. A zároveň se věnuji osobnímu poradenství, podporuji klienty na cestě osobního rozvoje a rovněž při překonávání náročných životních situací, vyrovnávání se se změnami, aj. Je toho mnoho, co mohu nabídnout od konzultace a pomoci Bachovými esencemi, aromaterapií, po meditace, malování mandal, relaxační techniky.

   A kdo jsem já? Jsem zdravě sebevědomá, vyrovnaná, klidná žena, kterou jen tak nějaká změna nebo problém nerozhází. Umím pracovat s vlastním tělem a naslouchat mu, relaxovat, meditovat, nacházet odpovědi na své otázky sama v sobě. Dokáži si uspořádat své činnosti tak, abych měla dostatek volného času a tak se mohla věnovat sama sobě a svým zálibám. Nemám problém si udělat čas sama pro sebe. Ráda si užívám pobytu v přírodě a nabírám potřebnou energii z ní.

Ještě před lety tomu bylo úplně jinak

   Byla jsem dívka, která chtěla být perfektní pro všechny okolo sebe. Kdykoliv se přede mnou ukázal jakýkoliv úkol, dokázala jsem natolik rozhodit sama sebe a vyděsit, že jsem nespala a pracovala na něm do konce svých sil. Když mi něco nešlo, byla jsem nervozní a nesoustředěná.

Kde se tohle všechno vzalo? Kde to všechno začalo?

   Když jsem byla malá, měla jsem velmi přísné rodiče, kteří po mě chtěli stále větší a větší výkony. A i to, co jsem nemohla dokázat. Co třeba? Být chlapec výborný sportovec. A tak jsem se snažila a snažila. Chtěla jsem být pro ně přijatelná a toužila, aby mě přijímali. A tak jsem tolik sportovala a trénovala, až jsem si zničila kolena. Tolik jsem se snažila být pro ně nejlepší, že jsem přijímala vše, co mi říkali. Ty jsi nešikovná, ani to nezkoušej, stejně ti to nepůjde. A tak jsem radši spousty nových věcí nezkoušela a když jsem byla mezi jinými lidmi, radši jsem byla někde v koutku, aby neviděli, že to neumím.

   Rodiče si také přáli, abych měla vynikající školní výsledky. A končilo to tím, že jsem při zaměstnání studovala vysokou školu a šílela strachy z každé zkoušky, že jí nezvládnu. Byla jsem totálně vyčerpaná a nakonec dostala jedničku, kterou jsem si ani neužila, protože jsem byla jak v mrákotách a už myslela na další věc, co mě čeká. A tak jsem si ani neužila radost z červeného diplomu a už myslela na to, jak mě čeká ještě dva roky magisterského studia.

   Ale kdo v době tohoto studia na mě kladl největší nároky. Rodiče? Ne. Byla jsem to já. Tolik jsem se držela tohoto přejatého vzorce chování (vždy a za každých okolností musíš být perfektní). Že ze mě byl uzlíček nervů, vystresovaný, vyklepaný s problémy s trávením. A tak to bylo i v práci. ( “udělej všechno, co ti kdo řekne”, “práci jen tak neseženeš,….”). A tak jsem došla skoro až k syndromu vyhoření.

   Před druhými státnicemi jsem byla již tolik v napětí, že jsem měla vysoký krevní tlak, nebyla jsem schopná se učit, neustále mi pískalo v uších. Když jsem se vracela z práce byla jsem vyčerpaná plněním všeho, co si kdo přál. Ještě když jsem byla doma, přijímala jsem pracovní hovory. Pak jsem si sedla se skripty a celá vysílená u nich usínala. Už jsem prostě nemohla. A do toho mi neustále někdo telefonoval a chtěl s něčím poradit nebo pomoci.

   Měla jsem pocit, že tohle všechno nemůžu zvládnout, to co chci já a to všechno, co chtějí ostatní. A ŘEKLA JSEM DOST.

   A rozhodla jsem se vzít život do vlastních rukou a radikálně jej změnit. Uvědomila, co vlastně z toho všeho jsem já. Kdo jsem já a co chci a co jsou představy rodičů a přejaté vzorce chování? Cítila, že je na čase změnit svůj dosavadní život a vykročit zpříma a s rovnými zády na cestě životem. Četla jsem všechno, co jsem kde objevila (Čtyři dohody a pak dlouhou řad dalších knih, které mě směrovaly na nové cestě). Dala jsem si za cíl dokončit studium. Hodně jsem spala a odpočívala a studium zdárně dokončila.

   A pak jsem se rozhodla najít si semináře, které mi pomohou, abych se cítila lépe. Vždy jsem se snažila pochytit nějaké informace, protože v mém okolí nebyl nikdo, kdo by se tímto zabýval. Hledala jsem nějaké semináře, kde najít odpovědi na moje otázky. A tak ke mě přišla úžasná Modrá Alfa Petra Velechovského, reiki, aromaterapie, malování mandal, seminářezaměřené na meditační techniky, vztahy, ženský cyklus, techniky ONT a TEM, výcvik ženských kruhů a Bachových esencí a mnoha a mnoha dalších.

   Zpracovala jsem to, co mě trápilo, odstranila přejaté vzorce chování a pochopila, že rodiče chtěli, abych se v životě měla dobře, abych měla lepší život než měli oni sami. Vše dělali, jak jen nejlépe mohli.

   Když jsem takto změnila svůj život, začali ke mně přicházet lidé s žádostí o radu nebo pomoc tak často, že jsem se rozhodla svoje znalosti a dovednosti, ale i zkušenosti poskytnout dál těm, kterým pomohou na jejich cestě životem. A začala jsem dělat meditace a poradenství, terapie. Což funguje už několik let. A odchází ode mne vždy spokojení lidé, kteří cítí úlevu a nový start do života bez balvanu, který je tížil.

   Mojí vizí a cílem je POMÁHAT LIDEM RŮST A POSOUVAT SE DOPŘEDU na cestě svým životem.

   Celý život pracuji v pomáhající profesi, ať s lidmi s nějakým handicapem, tak s matkami nebo dětmi s výchovnými problémy. Zabývám se poradenstvím a osobním rozvojem. Ve svém volném čase se věnuji vedení meditací, Bachovým esencím, aromaterapii, ženskými kruhy, apod. Chci využít svou zkušenost na cestě z života pro ostatní do vlastního života. Z života, chci být taková jakou si mě přejí ostatní do tohle jsem já a je mi v tom dobře. Mým tématem je dovést člověka k tomu, aby zatočil se svými problémy. Motivovat ho a ukázat mu některé z možností, jak na to. A nejen to, pomoci mu relaxovat, uvolnit se, zpracovat přejaté vzorce chování, které ho tíží, zapracovat na vztazích,…. Posvítit na možnosti na cestě životem.

Prostě změnit 🙁    v   🙂.