Kdysi jsem začala pracovně jezdit na jedno místo, které jsem procestovala na kole s dětmi z dětského domova.
Toto místo mě stále táhlo k sobě a tak jsem jej začala navštěvovat se svojí rodinou, přáteli a poznávat jej blíže.
Stále jsem však cítila, že jedno konkrétní místo zvyšuje mou energii a že se s ním umím propojit. Když jsem si na toto místo sedla napadalo mne mnoho informací, např. k tomu, co jsem řešila, prožívala,… Působilo i na mou kreativitu a meditace tam měla úplně jiný level.
A tak jsem tam začala jezdit sama, abych měla sama na sebe více času a mohla se více propojit s tímto místem a zaměřit se na svou energii. Velmi zajímavé také bylo, jak jsem prožívala pocity, jaké to jet někam sama. Obecnými názory přece jsou : „Samotná, to se nikam nejezdí, to se nedělá.“, „Co tam sama budeš dělat“.“Co když se ti někde v lese něco stane?“ A tak jsem čelila strachování ostatních při představě, že jsem někde v přírodě sama.
Když jsem si „dovolila“ prožít své emoce a dát na svou intuici. Začala jsem navštěvovat toto místo sama. Bylo velmi zajímavé pozorovat vlastní emoce a sílu své intuice. A někdy až dětskou radost a nadšení z objevování nových míst a zákoutí.
Sama jsem měla možnost více meditovat, sedět u vody pod dubem, propojovat se se živly a i samotným staletým dubem, sama se sebou a se svou myslí.
Když jsem pak doma nebo jinde meditovala, opět jsme cítila, že sedím pod svým dubem a jsem s ním ve spojení. Dostávala jsem tu sílu, podporu, vize a energii.
A jak to máte vy s meditačním místem? Máte nějaké nebo teprve hledáte?
Máte místo, u kterého cítíte, že vás nabíjí?
PS : ne vždy musíte meditovat úplně sami 😉