Umíte se radovat?

   Právě teď vás zavalím hromadou otázek,  nechte si pro ně čas a v klidu odpovězte :

1)Jak často cítíte radost ve svém životě? 

2)Z čeho se dokážete nejčastěji radovat?

3) Jak prožíváte radost? Co při tom cítíte v těle a  v mysli?

4) Umíte se radovat z maličkostí?

5) Dokážete mít radost ze svých úspěchů?

   Jako dítě jsem se radovala neustále z něčeho. Z toho, že je krásné počasí a já můžu frčet na kole s větrem o závod. Z toho, že na „mém“ stromě je mnoho dobrých jablíček a já je můžu chroupat v koruně stromu, kam jsem lezla. Z prolézání každého keře v mém okolí, brouzdání v potoce, zkoumání nových neobjevených míst.

   Kam se tohle všechno podělo, jsem si řekla po ukončení státnic, když jsem si řekla, jsem Bc. mám červený diplom, ale vůbec z toho nemám radost? Hned jsme myslela na to, jak mě za dva roky čekají státnice znovu. Žádná radost, pocit nic, nic nepřišlo. Prostě jsem šla dál. Ale pak mi to přišlo líto, že to vlastně neberu jako úspěch, ale jako samozřejmost. Že si nevážím svého výsledku. A když jsem zapřemýšlela, kde po cestě mým životem se to ztratilo…vzpomněla jsem si na věty : „Nezajímá nás, že všichni mají dvojku, proč ty nemáš jedničku?“. Ano ano, pořád to věčné srovnávání se všemi a kam zmizela ta krásná úžasná jedinečnost každého z nás.

   Jedinečnost, radost ze života, z deště, ze sluníčka, krásných podzimních dnů, radost ze setkání, radost ze spokojeného usínání, radost z práce, ….

   Nedávno mi na jednom kurzu řekla jedna absolventka – „To je úžasné, jak ty se umíš radovat.“ Ano, raduji se z maličkostí, prostě ze všeho, co mi dělá radost a někdy si u toho poskočím a hlasitě se směji a cítím v břiše motýlky a je mi nádherně. 

   A co vy? Jak jste na tom? Zahoďte předsudky a co se má a nemá, to co vám někdo vložil do hlavy a vy jste se tím řídili, ale vlastně to tak uvnitř necítíte. 

   Nasaďte svému životu křídla a RADUJTE SE.