Ženské hranice aneb abychom se nedostaly až do za-hraničí

Milé ženy, přiznejme si, jak to máme s našimi hranicemi?

Jak pevně je dokážete držet? Necháte si ostatní zacházet až za ně?  Hranice často nejsou o tom, jak jsou silné a neměnné. Ale o tom, jak jsou pružné a flexibilní, jak je můžeme přizpůsobit aktuální situaci, lidem, ale i tomu, jak to právě cítíme.

Nedržte je tak silně, až budou nepříjemné i vám. Když cítíte, že můžete povolit a je to k vašemu prospěchu, udělejte to. Někdy to, co držíme příliš pevně působí silou proti nám. Nenaučíme se ze situace nic. Jen to, že musíme vše vydržet.

V poslední době se často zamýšlím na tím, kolik toho dokážeme vydržet. Vydržet a nic neříct, nereagovat a doufat, že ten druhý to pochopí. Kolik tanečků dokážeme natancovat, aby to ten druhý pochopil. Kolik věcí dokážeme udělat, abychom toho druhého neobtěžovaly našimi přáními, emocemi, potřebami… Kolikrát v sobě držíme vztek nebo večer tajně polykáme slzy? Kolik varovných signálů dokážeme přehlédnout, protože na to nechceme být samy, jsme příliš připoutané, a nebo ještě milion dalších důvodů. A také kam až to vede. KAM DOKÁŽEME JEŠTĚ ZAJÍT? Na co ještě čekáme? Co se musí stát, abychom řekly STOP? Vyčerpání, které nás srazí k zemi, ale i přesto se doplazíme někam? A kam to bude? Do nemoci.

Jaké to je se pustit a říct NE, takhle už ne? Pustit a uvolnit se do života, do toho, čeho se někdy bojíme. Otevřít se životu a cítit se šťastně.

Jste bojovnice, které VŠECHNO VYDRŽÍ, a nebo UMÍ UPŘÍMNĚ VYJÁDŘIT TO, CO CÍTÍ. Máte pocit, že když odkryjete svoje karty, ztratíte tím na kreditu? Už jste zkusily být v tom životním karnevale jednou také SAMA ZA SEBE?

Věřím, že není jednoduché začít odkládat ty masky, za kterými schováváte to, o čem si myslíte, že je nedokonalé nebo nepřijatelné. Sama to znám velmi, ale velmi dobře. Mnoho lidí v našem okolí, má totiž velmi dobrou představu, jak by měl náš život vypadat. Ale pokud žijeme podle nich a samy to tak necítíme, nebudeme nikdy šťastné. Žijeme tak jejich život, jejich představu, ale ne ten svůj.

Být sama za sebe můžete zkoušet na místě a mezi těmi, kterým věříte. Odkrývat to, jaké jste. Protože, když to nevyzkoušíte, nic co vám ve vašem životě nevyhovuje se nezmění. Ano, jistě se objeví strachy, ale o tom je právě ženská energie. Je i o tom, jít do toho i skrze strach, a objevit tak nové dimenze života. Protože když začnete být takové jaké jste, nehrát ty hry, které jsou často tak náročné, spadne vám ze zad ohromná tíha, vše začne fungovat tak, jak má, zcela přirozeně. Do života vám budou přicházet lidé, s nimiž si budete rozumět, kteří mají stejné cíle nebo zájmy jako vy. Také příležitosti, protože se naučíte mluvit samy o sobě, o tom, co v životě chcete dělat a co vás zajímá. I v partnerství se budete cítit dobře, když budete otevřeně sdílet své pocity.

Dá to úsilí, protože být v zajetých kolejích je silný zvyk, ale stojí to za to, ten nákladní vlak rozpohybovat a vydat se zcela přirozeně po svojí cestě. Často je prostě potřeba zlomit to, co vám překáží na cestě za změnou. (https://www.knezkabohyne.cz/vycviky/cesta-knezky-zivlu/ ). Třeba na semináři, jehož jsem jednou z lektorek a kde jsem sama před lety lámala tuto překážku na své životní cestě.