Ženské vztahy. Proč nám tak často chybí kvalitní přátelské vztahy mezi ženami?

Jedním z důvodů vzniku tohoto článku a potažmo celého tohoto webu je, že ke mně přicházejí ženy se svými příběhy a tyto příběhy mají stejné jádro:

ženské vztahy, pocit osamocení, nedůvěra a uzavření se do sebe.

Jedna špatná zkušenost s kamarádkou, může vést k tomu, že se žena uzavře před celým světem a začne přistupovat k novým přátelstvím s ostražitostí nebo dokonce s nedůvěrou. Špatná zkušenost nás natolik změní, že již nemáme sílu rozvíjet stávající přátelství či se otevřít těm novým.

Pro nás ženy je přirozené své pocity sdílet, pomáhá nám to, léčí nás to. Proč se však často namísto sdílení uzavřeme?

Uzavřeme se před ostatními ženami a zůstáváme ve světě mužů. Muži nám mohou pomoci najít racionální a praktický pohled na věc, mnohdy však cítíme, že to emočně prožíváme jinak, i přes to, že se nabízí racionální řešení. Vidět naprosto jiný pohled na situaci nikdy není na škodu, ale vyřešit situaci rázně a s rozumem občas není nejlepší cesta. Snažíme se mít v jedné osobě přítele či manžela a zároveň kamaráda, který nám empaticky porozumí.

Sama vím, o čem mluvím. S partnerem jsem mnohdy řešila věci, které mě tížily a bolely a on mi ihned obratně nabídl řešení. Já jsem však často necítila, že je ten správný čas učinit radikální rozhodnutí a situaci okamžitě řešit.

Na druhou stranu jsem díky jeho radám měla možnost vidět i jiný pohled a současně se snažit porozumět tomu, jak muži přemýšlí a fungují. Často mi to objasnilo zdánlivě nepochopitelnou situaci, např. týkající se mé kamarádky a jejího partnera, která mi do té doby nedávala smysl. Je tedy důležité mít na paměti a respektovat, že muži a ženy jsou rozdílní a vzít si z toho to nejlepší.

Sama si také uvědomuji, jak silně je navázaná změna života ženy na změnu vztahů v rodině a s přáteli. Změny se však dějí ne vždy tak, jak si přejeme. Nejčastěji se dějí v době velkých životních milníků. V době, kdy si žena přeje mít dítě, v době, kdy se jí nedaří otěhotnět nebo naopak nečekaně zjistí, že je těhotná. V době kdy mění zaměstnání, rozvádí se nebo třeba onemocní. Neočekávané situace s sebou často přinášejí témata, o kterých se mnozí z nás bojí mluvit nebo se na ně bojí zeptat. Často se tak stává, že v těchto chvílích dostáváme nevyžádané rady a slýcháme bolestivé připomínky. Častým důsledkem je, že se žena začne uzavírat do sebe. Cítí se osamělá, ale současně k sobě ze strachu již nechce nikoho pustit. Chráníme samy sebe před zklamáním nebo čekáme na pomocnou ruku, kterou ale často neumíme přijmout. Jsme ty silné, které pomoc nepotřebují, i kdybychom měly padnout na „hubu“. Vůbec si ale neuvědomujeme, že to po nás nikdo nechce, nevědomky se tam tlačíme samy. Ztrácíme sílu a odvahu se znovu otevřít a cítíme se osamělé.

Díky tomuto jsem přesvědčena, že jsou velmi důležité podpůrné ženské kruhy. Setkání společně smýšlejících žen. Bezpečný prostor, kde Vám ženy otevřeně naslouchají. Prostor bez odsuzování a nevyžádaných rad. Prostor kde lze najít úlevu, klid a bezpečí.

Co je nejdůležitější?

Pocit, že na to opravdu nejsi sama. Že je tu vždy někdo, kdo tě podpoří, když máš pocit, že už nemůžeš a současně má radost a upřímně ti přeje jen to dobré, když se ti daří.